Udělejte si předem rozvahu s mapou, trasa prochází následujícími místy: Nýrsko - Milence - Dešenice - Děpoltice - Patraska - Víteň - Březí - Čachrov - Javorná - Šukačka - Suché studánky - Divišovice - Městiště - Datelov - Děpoltice - Nýrsko.

Vzhledem ke vzdálenosti a náročnosti trasy doporučuji vyjet ještě dopoledne, abyste se byli schopni rozumně vrátit, ale není to tak hrozné, jak to na první pohled vypadá.

Jel jsem tuto trasu pouze dvakrát, a to pokaždé s dítětem v sedačce, tak jistě pochopíte, že nemohu referovat o kvalitě všech hospod, které cestou potkáte, protože to bylo nad mé síly. Rád tedy přijmu vaše další reference.

Vyrážíme z Nýrska směr Železná Ruda. V Milencích si zvažte, chcete-li se posilnit již zde v Motorestu Nr. 17, nebo si ho nechat, až budete mít za sebou část kopce, který záhy následuje.

V zatáčce za hospodou ještě před místním bordelem -tedy oficiálně penzionem Sandra- se dejte doleva.

V Dešenicích se můžete v nevalném hostinci už na 1 zastavit, vypít ho raději na podobně nevalné zahrádce a prohlédnout si též mapu na náměstíčku u protilehlé kašny se zvláštním zřetelem na hustotu vrstevnic křížících následující úsek cesty.

Po nich poté šplhejte až do Děpoltic. Pojedete-li svižně, budete mít docela dost. Využijte rozcestníku a mapy k znovuzorientování v čase a prostoru. Vyšlápněte ještě pár metrů kolem kostela a určitě se zastavte v penzionu "Pod Prenetem", kde v roztomilé dřevěné chatičce fungující jako šenk, mají točeného Gambrina a zpravidla i něco k jídlu. Dejte si alespoň polívku a bramborák, paní domu vařit umí a jiná příležitost jen tak nebude.

Sjeďte kopec, je řádný a dá se dosáhnout rychlosti kolem 70 km/h. I když budete mírně přibržďovat, vynese vás to až na křižovatku, kde se dáte doleva do Patrasky. Po pěti stech metrech uvidíte šipku ke kempu "U dvou ořechů". Jeďte kolem něj, klidně si ho zapamatujte a doporučte těm, kdo preferují tento typ ubytování a pokračujte do osady Hájek. Na křižovatce se dejte doleva po polní cestě, která se za chvíli začne mírně svažovat do obce Víteň. Je to jediná neasfaltovaná cesta, takže se dá kolo se sportovněji laděnými ráfky za mokra převést.

Minete pár stodol a v "centru" Víteně se dejte doprava. Čeká vás sice delší stoupání, ale silnička je malebná, v květnu lemovaná trsy blatouchů. Chvílemi prochází lesem a posléze po zdolání posledních pár metrů kopečka, který se nechce vzdát ani před svým koncem, vyjedete na hlavní silnici spojující Klatovy a Železnou Rudu. Po ní, téměř stále do kopce, jeďte do Čachrova, jehož věžičky již z dálky vidíte.

Zde jsou 2 hospody. První, spojená s penzionem, hotové jídlo vč. polévky nic moc, zahuleno, zkrátka nepadáte-li hlady, vydržte. Druhá hospoda "Šedlbauer" byla výborná. Jak jídlo, tak obsluha a přístup personálu ke kuřákům, kteří byli nekompromisně vyháněni od výčepu do přilehlého chlívka (kuřáckého salónku), kam ostatně - minimálně v době vydávání hlavních jídel- patří. Přesto i ti ji navštěvovali, protože byla fakt dobrá. Říkám byla, protože jsem ji teď otevřenou nenašel a výslechem štamgastů v té první zjistil, že asi jen tak nebude z důvodu přemrštěných požadavků na nájemné. Škoda.

Pokračujte tedy po hlavní z kopce a za chvilku se dostanete do obce Jesení, jejíž pevné jádro tvoří 2 hospody přímo naproti sobě. Vlevo křiklavě modrá, ta vpravo jako součást penzionu. Já byl v té vpravo, protože mě zlákalo logo Budvaru, nicméně již měli jen Gambrinus - prý jde v místních podmínkách (pro mě nepochopitelně) lépe na odbyt. Obsluha byla příjemná, velký výběr jídel vč. hotovek, mile mě překvapil útulný nekuřácký salónek. Jídlo jsem si nedal, nechám to na vás.

Dáte-li přednost té modré, podělte se o vaše zkušenosti.

Zhruba po dvou km dorazíte k odbočce na "Onen Svět". Bude-li vás zajímat, co je to za díru, projeďte si ji, vyšlápněte citelný kopec za ní a dojeďte k rozcestníku Suché studánky a tam na mě počkejte, za chvíli tam dorazím. Necháte-li Onen Svět po pravé ruce, po necelém kilometru dorazíte -ještě před zlomem kopce- k odbočce na asfaltovou silničku, kterou poznáte podle totálně zrezlého zákazu vjezdu s vyjímkou vozidel plemenářského podniku. Pod vámi v údolí zůstane na dostřel Javorné. U silnice v něm je dost dobrá hospoda, která nám již párkrát zachránila životy. Dá se jet i kolem ní a zastavit se na druhý či pozdnější oběd, ale pak se vám toto převýšení nekompromisně přičte.

Po plemenářské cestě se dostante k rozcestníku s půvabným názvem "Šukačka". Kromě asi 1000 ovcí zaujme tím, že se napojíte na turistickou zelenou značku a po ní se dostanete po necelém kilometru do mírného kopce k nejvyššímu bodu trasy - Suchým studánkám. Zde si přečtěte informace o sousedící přírodní rezervaci - městišťské rokli. V těchto místech se též připojí i cesta z Onoho Světa.

Odsud po zelené z kopce po příjemné asfaltce. Zelená posléze zahyba doleva, ale vy ji ignorujte. Je to sice zkratka, ale příšerná cesta, takže jestli si nechcete rozmlátit kolo případně i hubu, poslechněte mě. Budete se muset podvléknout pod závorou a pak už fičet z pěkného táhlého kopce 6 km do Divišovic. Dorazíte na křižovatku, a ještě před tím, než se dáte doleva směr Městiště, se zajděte podívat 20 metrů přes potok na mapu, ať vidíte, co vás ještě čeká.

Nebojte, již toho moc nezbývá. Dojedete přes menší zhoupnutí do Městiště, tam doprava na navazující Divišov a pak přes poslední, zato citelný kopeček zpět do Děpoltic, které doufám i přes všechna ta stoupání, která máte v nohách, poznáte.

Z Děpoltic pak z kopce v podstatě již bez šlapání do Milenců a Nýrska. Budete-li mít hlad a pocit, že si těsně před koncem tohoto docela náročného a já doufám pěkného výletu zasloužíte něco dobrého, zastavte se těsně před Nýrskem po levé straně na Zemánce.